NEJSI PŘIHLÁŠEN
Přihlásit se Nastavte si Kvestweb jako domovskou stránku a nic se vám nestane! NASTAVIT! Pouze v IE |
CO JE TO KVEST A JAK VZNIKL? | KVEST V ROCE 2005 | KVEST V ROCE 2006 kveSTORY 2005Stejně jako všechny veliké věci v dějinách lidstva funguje i KVEST v průběhu času s nestejnou intenzitou. V roce 2005 četnost kvestění mírně klesla. Přesto již 6. února - tentokrát za účasti pouze třech skalních Kvesterů - proběhla prvotřídní akce, kořeněná přemrzlým sněhem a pivní pěnou. MS, PV a PŽ se setkávají v 7:25 ráno na nádraží, aby se sebezapřením přesunuli vlakmo svá těla do královny všech jihočeských řítí - Zlivi. Toto mizerné "město" bryskně opouštějí a po zledovatělých polích putují na o trochu příjemnější Hlubokou nad Vltavou. V tamější Formanské restauraci, jejíž ceny okolní konkurence dotlačila na minimum hraničící se směšností, jsou již jejich kvesterská srdíčka plně uspokojena.Také z těchto chmelových důvodů se rozhodují opustit ves autobusem. Kvest se ozval podruhé již 25. února, a to se vší silou. Do kvesterských vod tímto v podstatě poprvé vplul Michal Vrtiš, disponující fešným favoritem zelené barvy. Z tohoto vozu se ostatně stal neoficiální maskot KVESTu. Obohaceni ještě nezbytným Šefčovým hlasem jsme v 9:00 vyrazili vybaveni sněžnicemi do zapadaných Volar. Na místě se potvrdilo, že Kvesteři jsou skutečnými magnety na dobré podniky. Volarská restaurace se do našich myslí zapsala zcela nesmazatelně.. Po několika hodinách se nám ji ale s těžkým srdcem konečně povedlo opustit, obout za městem sněžnice a vydat se po červené směr Boubín. Pochopitelně ještě všichni věřili, že do cíle týž den skutečně dorazíme. S vypětím sil jsme pokořili vrchol bobíku a vykempili se v sedle pod Boubínem. Bez vody a vyčerpáni jsme postavili stany a ulehli. Mínus dvacet stupňů celsia. Druhý den bylo vše zmrzlé jak svině. Sněžnice se nám už rychle zajídaly, tedy jsme zpět do Volar pokračovali po svých. KVEST po tomto ledovém martyriu nabýval nových sil až do 16. července. S Michalem Vrtišem a Mírou Sukem jsme se brzy ráno sešli odhodláni zdolat 1691 m vysoký Traunstein. Jelikož tradiční fávo v kopci u Boršova vypovědělo službu, museli jsme nouzově v Rožnově obohatit díky Mírovi vozový park o červenou felicii. Tímto děkujeme strýci od Míry. Cesta proběhla bez problémů a po deváté jsme se již cestou Naturfreunde škrábali vzhůru. I Míra, který byl na mrkvové dietě a kromě mrkve nejedl snad nic jiného, se držel statečně jako pravý Kvester. Jako správní snobi jsme ještě zajeli na pivo do Bad Ischlu. Večer po návratu vyvstal problém, kam uložit naše osoby ke spánku. Po dvou hodinách jsme nalezli patrně nejhorší místo v celém Rakousku, a to naprosto pochcané odpočívadlo, kde již močil asi každý evropský kamioňák. Každému, co jeho jest: staří čuňáci Vrti a Míra statečně ulehli do chcánek a já, proslulý svou čistotností, jsem raději nocoval ve voze. Ráno jsme z Ebensee vyrazili na druhý, náhodně vybraný vrchol - Erlakogel. Pěkná panorámata. Léto Kvesteři uzavřeli opět oficiálním setkáním v rámci stejné CK jako před rokem. Tentokrát s lilo na Ukrajině. Nač plýtvat slovy. Vodka dobrý sluha, ale zlý pán. Za KVEST se dá považovat snad ještě v září proběhnuvší tradiční návštěva raftových závodů na Čertových proudech. Tentokrát ve složení M. Suk, P. Výborný a ortodoxní nekvester J. Cejpek. Náš squatt se ukázal již nebýt squattem, nocovali jsme tedy s malou protekcí na Kramolíně v ubytovně. I Kvesteři mají své dny... To byl poklidný rok 2005. Pro KVEST sepsal |
Copyright © KVEST, 2006 - 2024 | |