„It's legal to be a kvester”
Klub Veselých turistů
NEJSI PŘIHLÁŠEN
Přihlásit se


Nastavte si Kvestweb jako domovskou stránku a nic se vám nestane!
NASTAVIT!

Pouze v IE

CO JE TO KVEST A JAK VZNIKL?  |   KVEST V ROCE 2005  |   KVEST V ROCE 2006


kveSTORY 2006

První kvestění roku 2006 se událo ve stínu turínských olympijských kruhů. Tuto dvoudenní akci v sobotu 25. Února zaštítil poskytnutím chaty nad Lipnem kvester Michal Vrtiš. Za účasti mnoha dalších kvesterů (M.Suka, A.Vejvarové, P. Výborného a mé maličkosti) plus externistů (V.Hledík, P. Šefčík) jsme důkladně povegetili ve společnosti lahví Rozumně Uložené Měny. Přes zamrzlou hladinu Lipna byl dokonce podniknut razantní běžecký přesun do jedné z frymburských hospod, kde jsme podpořili národní tým Ruské federace v boji proti českým nedochůdčatům. Tuhá zima 2006 předznamenala spíše líné, netradičně statické kvesty. To potvrzuje i následující podnik, jenž se opět odehrál převážně za zdmi chaty. Blahoslavený poskytovatel byl tentokrát Ten Pája. Akce byla divoká. S M.Sukem jsme vyrazili vlakem už ráno, vybaveni opět běžkami (!) a po dvou (!) odporných pivech v nádražní hospodě v Kaplici – Nádraží, jsme se vydali vlečmo podél trati k Pájově chatě. Kupodivu jsme intuitivně bez problémů dorazili na místo a podnikli ještě malý výlet do Janovy pláně, kde jsme příjemně pobyli v hospůdce pod lyžařským vlekem. Po návratu do chaty už opravdu nezbylo nic jiného, než začít kalit. V té době taky na místo dorazil zbytek ensemblu – Káďa s Ivet a kombem a mnozí další. Za vůně tresčích jater jsem se prokalili do neděle.

V sobotu 8. dubna jsem málého netradičního KVESTíku účastnit nemohl, proto využívám stručného komentáře M. Suka: „Se šefákem, jeho kamarádem archeologem a mojim bráchou jsme si 8.4. udělali malý výlet po zbytcích opevnění kolem Vitína. Při té příležitosti jsme si museli vyfotit Filipovo stavení a nemohli jsme si nevšimnout rozdílu stavu lesů patřících k Vitínu a k Ševětínu...Promiň Filipe..”

V neděli 16.4. se mnozí kvesteří sešli v Káďově stavení v Češňovicích, šlo spíše o oficiální, distingované setkání, čili kalbu. Logistickou podporu poskytl KVESTweb o patnáct dní později partnerské akci Sevyho a Kádi – tj. jejich koncertu v Hrdějovicích. Psal se 30. Duben 2006 a pálily se čarodějnice.

29. dubna opět bez mé účasti, a tedy opět Mírovými slovy: „Zúčastnili jsme se tradiční akce, které se 2x ročně účastní stovky lidí (a to jsem ještě možná skromný). Jsou dvě možnosti - na kole nebo pěšky. My jsme zvolili jednostopý dopravní prostředek. Ač počasí vypadalo docela mizerně, tak jsme odvážně šli do 100km trasy. Bohužel v Chlumu u Třeboně došlo k výraznému zhoršení počasí i našeho fyzického stavu a tak jsme dojeli pohromadě do Třeboně, kde se Míra oddělil od skupiny po pokračoval do ČB a ostatní jeli vláčkem motoráčkem do Veselí..Kvesteři v akci: Zuzanka Kalička, Míra. Kvesteři-adepti a hosté: Pája(ta), David Hušek, Eliška a Jirka”

Až za férového jara – šestého května, jsme zažili ortodoxní KVEST. Vypravili jsme do Třeboně, v té době žijící festivalem animovaných filmů. V autobuse jsme ku KVEST přemluvili ještě náhodně spolujedoucí dámy Andreu, Kamilu a Terezu z přematuritního ročníku GJVJ. Na nádraží v Třeboni jsme vyzvedli lenivějící Anetu Vejvarovou, a jali se putovat kolem Světa. Samozřejmě netrvalo dlouho a zabloudili jsme, přesněji řečeno došli jsme úplně jinam, než jsme chtěli. Nápomocen nám byl dorazivší Šefčův hlas se svou felicií.. Postupně kolegy (kromě mě a Anety, kteří jsme jeli stopem, poslouchajíce v dodávce GMC nahrávky The Presidents of the United States) odvozil do třeboňského parku, kde mezitím začal alkoholický piknik, vedený dámami z GJVJ. Kolmo konečně dorazil také kvester Vrti.

Přes léto se KVEST z pochopitelných důvodů odmlčel, aby nabral nových sil do dlouhého podzimu. Však již 23. 9. Jsme se sešli opět s M. Sukem na českobudějovickém nádraží, předali svá kola odpudivému a drzému konduktérovi, na jehož bradavičném telecím ksichtu bylo na první pohled vidět, že Desatero Kvestu neviděl ani z vlaku. Blbec. Přesto však nalodil naše biky do vagónu a my vyrazili směr Veselí nad Lužnicí. Tam už ve svém padomě čekala Aneta s pohoštěním. Zítra jsme měli vyrazit na oraganizovanou akci Veselská kola. Ráno jsme vyjeli časně, ještě stále věříce, že budeme schopni sledovat oficiální harmonogram akce. Po setkání s Vrtim se už začalo pořádně bikovat. Naše těla, zlenivělá po dlouhé ladovské zimě však odmítala důkladný zápřah, a tak jsme zakotvili v legendární restauraci ve Stříbřeci. Tam jsme strávili zbytek dne honěním hospodářských zvířat, hledáním mobilu v trávě, oplzlými narážkami na Anetino poprsí a kalbou. Čili nic nového. Po setmění nám došlo, že do Veselí je daleko, z většiny nemáme světla, jsme nalití a že celkově jsme tak nějak v prdeli. Míra se odvážně odpojil (brzy v pořádku dorazil do Budějic), ale my s Vrtim pokračovali s Anetou tam, kde jsme ve tmě tušili Veselí. Zabloudili jsme velice rychle. Nenarazit uprostřed lesů na chatičku s probíhající kalbou, jsme v těch lesích dodnes. Naštěstí nám lesní přátelé nabídli pivo a radu a my nakonec dojeli zdraví a veselí do Veselí, kde už čekali nasraní rodiče Anety V. Ráno jsme tedy s Michalem radši brzy vypadli.

Hned necelý týden na to, 28.9 se kvestorští borci rozhodli jít znovu do akce. Komando předních kvestologů zkoumalo možnosti kalby na ose Třístoličník-Plechý-Smrčina. Svěží vítr do kvesterského prostoru vnesl démon Mirž a jeho 2 PET láhve Eggenbergu, jež následně KVEST s elegancí sobě vlastní přenechal na přilepšenou unavenému řidiči Karosy. Kvest proběhl v závratném tempu. Na Plechým se odpojivší frakce Mirž + Zuzka Kalička a Šéf odspěchala na vlak do Pece. Ráno, po komfortní nocovačce na verandě budky u hraničního přechodu pod Plechým, fundamentalisté M. Suk a P. Žížala vyrazili přes Smrčinu na přívoz do Bližší Lhoty. Obě křídla poté své poutě zakončila kvalitními hody ve svých cílových destinacích. Nocování bylo ještě fundamentalistům zpestřeno sametovým odchytem strážci parku, což je ovšem v těchto oblastech typické:)

Černou, a dost možná poslední zkušenost s CK Kojan KVEST měl 25. října. V ten den jsme vyrazili v bohatém složení (včetně ředitele Divize východ – Jiříka Vaňhy) na Muráňskou planinu. Akce pěkná, leč více řádků než tři si dle kronikáře v historii KVESTu nezaslouží.

Mnohem kvestovnější byl měsíc prosinec, přesněji jen jeho dvacátý devátý den, kdy jsme ve skalním složení M. Suk + kandidátka Endy, P. Žížala a Zuzka „Kalička” Kruchňová absolvovali elegantní trek z Holubova přes Dívčí kámen a dále podél Vltavy po červené až na Včelnou. Kvest proběhl za slunného počasí a ve veselém duchu. Na nádvoří hradu se KVEST vryl do prastarého dřeva a epikurejsky posvačil. Cestu jsme si zpestřili pěkným ofroudem v jedné z mnoha přívltavských roklin. Ani nechutný guláš Pod Kaštanem nezkazil náladu příliš.

To byl optimistický rok 2006.

Pro KVEST sepsal
P.Ž.
Viceprezident výkonné rady